Na tuto otázku hledali odpověď účastníci akce Výživa, psychika a dlouhověkost pořádané 27. září občanskými sdruženími Zdravý Rožnov, Iskérka a Domov srdce.
Program začal přípravou jídel s ochutnávkami z makrobiotické kuchyně Věry Chasákové z Kozlovic. Musím říci, že blanšírovaná zelenina a všechny zeleninové salátky mi velmi chutnaly, jáhlovou či kroupovou kaši by můj by? na mořskou sůl, ale přece sůl navyklý jazyk potřeboval okořenit. To je ale ta finta makrobiotiky. Specielní příprava, užívání sezamového či olivového oleje, absence cukru a přichucování pouze sojovkou pomáhá k udržení zdraví. Pořadatelé sami nic nemají v úmyslu vnucovat, jen nabízejí informace. Každý si může přece rozhodnout, co přijme a co nikoliv.
V následující besedě s Terezou Tichou z Iskérky se jasně ukázalo, že můžeme jíst sice zdravě, ale bez dobré nálady harmonie nebude. Dobrá psychika, zdravá výživa a dlouhověkost spolu souvisí a mnozí z besedujících dovedli sami najít způsoby, jak se zbavovat stresů. Třeba tím prostým: dělání, dělání, chmury zahání. Nebo pohybem v přírodě, zpíváním, malováním atd. Jak jednoduché, ale účinné.
A že je to pravda, dokázalo závěrečné povídání s hosty, patřícími mezi dlouhověké Rožnovany.
Paní Libuše Hložánková
Za svých 92 let vděčím cvičení, které mi dal Sokol. Od čtyř let jsem cvičila. Po onemocnění těžkého zápalu plic v deseti letech jsem se léčila v tehdejším Šrobárově ústavu ve Smokovci ve Vysokých Tatrách a při čtyřměsíční léčbě se naučila otužovat. Jím ráda každou zeleninu, i špenát mám strašně ráda. Do chladné Bečvy stále lezu, už neplavu, ale pořád se myju ve studené vodě. A Běhu Terryho Foxe jsem se zúčastnila ještě v roce 2006 jako nejstarší členka Běhu.
Ing. Zdeněk Holý
Pan Ing. Zdeněk Holý je z dlouhověkých kořenů. Předkové se dožívali kolem 80 ti let. V rodné vesnici v Pavlovicích, která byla sportovní obcí, jsem již sportoval. Po přistěhování do Rožnova s manželkou jsme se přihlásili do Sokola. Cvičil jsem žáky, dorostence a pak jsem začal s jógou. Jak se stát sám sobě kamarádem mne naučila jóga. Člověk pak umí sám se sebou správně zacházet. Taky tomu, co se ve škole neučí, jak správně dýchat; tajemství nádechu a výdechu. Nemůžeš zharmonizovat tělo bez správného dechu. V nemocnici jsem říkal, proč ty ležící někdo neučí dýchat, že by se rychleji uzdravovali, což mám vyzkoušené na sobě. Sám život je jedna tělocvična; když si tělo hraje, nezlobí. Důležitý je taky úsměv. Dobrá nálada uzdravuje. Jsem 20 let na důchodě a nepotřebuji brýle, na to jsou cviky očí před zrcadlem. A přidám moudrá slova:
A? děláš co děláš, věř, že se ti to vše vrátí. Zkušenost není to, co člověk pozná, ale co s tím poznáním udělá. Kdo nic nedělá, tomu nelze pomoci. Kdo nic nedělá pro své zdraví a nechává to jen na doktorech, tomu nejde pomoci. Život je ustavičné tvoření. Kdo věří ve štěstí, má štěstí.
Pan Drahomír Lapčík
V Sokole jsem byl taky od čtyř roků. Jsem z venkova. Zabíjačka, chleba se škvarkama, ale jinak pravidelně kozí mléko. Univerzální prostředek byla Alpa. Na bolení hlavy, na rýmu, na bolení břicha, na rozbité koleno. Hrával jsem fotbal a byl jsem ve skautu. Každý den musel skaut udělat dobrý skutek. To člověka úplně jinak směruje a dítko to umí vnímat, když je malé. V Rožnově mne stáhl folklór. Soubor Radhoš? a Javořina, 2x týdně jsem chodil tancovat. A hrál jsem tenis, dělali jsme výlety, v zimě lyže. Základem všeho je pohyb. Do dneška si každý den dělám rozcvičku.
Výživa. Každý den jsme pili meltu. Maso bylo jednou za týden. V Tesle jsem si dával každý den chleba s máslem a medem. A začal jsem cvičit jogu. Kniha „Zářící zdraví“ mi dala základní informace. Autor se dožil 116 let. Ve zdraví. Knihy jsou k půjčení v knihovně. Další informace mi daly přednášky pana Janči. Člověk může sám pracovat na sobě. Důležité je zbavování se škodlivin z těla pomocí bylin: heřmánku, kopřivy, šalvěje, máty, meduňky, měsíčku, dobromyslu. Ne ovšem jen někdy, ale piju bylinky každý den, každý den jednu. Ke stáru je dobrá gingo biloba a žen šen. Důležitý je příjem prvků vápníku, křemíku a zinku. Když je máte, není důvod, aby člověk nefungoval dobře i v 80ti letech.
Zapsala J. Mikulášková